Když je obzor plný kouře, když se zdá, že přijde bouře,
když se Ti nic nedaří, tak jsou tady SPLKaři.
Zazvoní Ti na mobil, abys doma nelenil,
chceš-li zdolat migrénu, blbni někde v terénu.
Odlož svoje bačkory a osudu navzdory
nasoukej si cyklodres a na kolo rychle vlez.
Vyrazíme ještě dnes, projedeme každou ves,
mohu Ti dát záruku, že je krásně na vzduchu.
A když v zimě nasněží, SPLKař doma neleží,
nekouká se z okýnka, najde svoje prkýnka.
Posbíraje odvahu, už šupajdí ze svahu,
krásná je až dojímá, zasněžená krajina.
Jak se chovat napoví, Ti SPLKové Stanovy,
každý SPLKař musí dbát jedné z mnoha dobrých rad.
Na kolo, či na lyže nechoď nikdy v negližé,
i když SPLKař od rány, prochladíš si orgány.
Večer potom u vína, každý z nás rád vzpomíná,
znovu jedem etapou, nebo svahem za chatou.
Nezbývá než zazpívat náš SPLKový postulát: „Krásu hledej v krajině, pravdu zase ve víně !“